První vyhranou bitvu ve své pomyslné válce o budoucí vývoj městských zdravotnických zařízení zaznamenal náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL). Zastupitelstvo na svém zasedání 9. března vzalo na vědomí jeho dokument Městské zdravotnictví – současný stav a koncepce rozvoje a dalo náměstkovi za úkol rozpracovat jej do konkrétní realizační podoby.
Zastupitelstvo tak rozhodlo po dlouhé debatě a jen těsným rozdílem hlasů. Již předtím se Rychnovský několik měsíců snažil svoji koncepci prosadit na Radě města Brna, ale ta ji do programu zasedání zastupitelstva doporučila až nyní. Pro své plány totiž Rychnovský nemá plnou koaliční podporu.
Návrh nové koncepce se týká zdravotnických zařízení, jejichž zřizovatelem je město Brno. Jedná se tedy zejména o Úrazovou nemocnici a polikliniky v Bílém domě a na Zahradníkově ulici. A právě plán, jak s oběma poliklinikami naložit, považují zastupitelé za jednu z překážek v prosazení dokumentu. Rychnovského záměr totiž počítá s tím, že si město budovy ponechá, opraví je a lékaři si ordinace poté od města pronajmou jako soukromníci, zatímco dosavadní výhled počítá buď s udržením poliklinik jako příspěvkových organizací či s jejich prodejem. Náklady na opravy obou budov by se totiž dle náměstka Ladislava Macka (ČSSD) mohly v příštích pěti letech vyšplhat až na více než půl miliardy korun. „To už je lepší tu budovu odprodat těm lékařům nebo odprodat nějakému soukromému zařízení, které si ji opraví a které si ji bude provozovat,“ uvedl před měsícem Macek v reportáži pro Českou televizi. „S tím já nesouhlasím. Město budovy čtyřicet let nechalo vybydlovat, baráky jsou na spadnutí a teď řekneme: ‚Ne, milí doktoři, spravte si je sami?‘,“ reagoval tehdy Rychnovský, jenž považuje toto jednání za nefér vůči doktorům provozujícím v současnosti v poliklinikách své ordinace a ambulance.
Základní nejnutnější opravy obou poliklinik za 160 milionů korun jsou v investičním plánu Brna až od loňského roku, ačkoliv jen stav budov polikliniky Zahradníkova je dlouhá léta kritický. Rekonstrukce prováděné za částečného omezení provozu by měly být dokončeny v roce 2012. A doktoři dosud neví, zda se do svých ordinací vrátí opět jako zaměstnanci Brna, či už jako soukromníci. Ve Sdružení zdravotnických služeb II na Zahradníkově ulici se názory liší. Někteří doktoři by osamostatnění uvítali, jiní však žádné změny nechtějí. Přesunu do nemocnic nebo snížení platů se obávají zdravotní sestry. Tvrdě proti privatizaci i prodeji budov vystupují na zastupitelstvu komunisté. „Byl by to krok nikoliv v zájmu služeb občanům, nýbrž pouze v zájmu jakýchsi politických kalkulací pod hlediskem ‚co je soukromé, to je nejlepší‘,“ prohlásil zastupitel Josef Kůta (KSČM) s tím, že by se změnila i nabídka poskytovaných služeb a pacienti by museli hledat náhradu jinde. To se týká i Bílého domu, kde dnes sídlí Centrum dětských odborných zdravotnických služeb. O budovu má však zájem mimo jiné i Masarykova univerzita. „Každý říká, že chce prodat Bílý dům, ale už neřekne, co s těmi doktory a ambulancemi, kam je dá,“ oponuje prodeji Rychnovský. Podle Macka by však doktoři a jejich malí pacienti mohli nalézt nové útočiště v Dětské nemocnici.
Přílišnou podporu Rychnovský nenachází ani v otázce Úrazové nemocnice. Tu by v případě nevyřešení výše úhrad za zdravotní péči ze zdravotního pojištění do konce letošního roku chtěl zachovat jen jako záložní traumacentrum druhého typu, poskytující běžnou úrazovou medicínu. O tom, jak budou městská zdravotnická zařízení fungovat v příštích letech, se tedy bude rozhodovat v následujících měsících a o každém jednotlivě. Jak ale napovědělo úterní zasedání, je možné, že shodu na tom, zda zařízení zachovat, privatizovat, či prodat současní zastupitelé nenajdou a o jejich osudu rozhodne až na podzim nově zvolená Rada i zastupitelstvo.