I Love Brno

Ačkoliv statistiky povzbudivě ukazují na rostoucí počet návštěvníků Brna, stále se neblížíme ke stavu před hospodářskou krizí. Novou atrakcí pro zvídavé cestovatele je hodinový stroj na náměstí Svobody, který stojí v centru zájmu především u zahraničních turistů. Brňané jsou vůči stroji, ale i vůči celému „turistickému“ Brnu vlažnější.

V roce 2009 přišlo hledat pomoc do turistického informačního centra přes 95 tisíc tuzemských a přes osmdesát tisíc zahraničních návštěvníků. Český statistický úřad navíc eviduje v Brně v roce 2010 nárůst počtu turistů asi o dvě a půl procenta, což je po Praze druhý nejpříznivější posun v republice. Bohužel podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur se stále neblížíme k číslům před krizí.

V turistické sezóně je počet návštěvníků nejvyšší jednoznačně v květnu. Ten válcuje prázdninové měsíce někdy až o třetinu. Jestli za to můžou veletrhy, nebo je prostě jarní Špilberk neodolatelný, toť otázka. Letošní turistická sezóna sází na zpřístupnění druhé části brněnského podzemí, konkrétně tedy trasy pod Zelným trhem. Od otevření tohoto labyrintu si vedení města Brna slibuje přilákat další zájemce o naše „podkopané“ město.

Dalším lákadlem, které sice už od září zná každý Brňan je proslulý orloj z náměstí Svobody. Ačkoliv v anketě magistrátu docela propadl (jen čtvrtina respondentů je spokojena s jeho podobou a přes osmdesát procent není spokojeno s formou zobrazení času), pro cestovní agentury je novým výchozím bodech kde jaké prohlídky města. Turisté jsou prý na hodinový stroj velmi zvědaví, takže povídání o něm už průvodci ovládají v pěti jazycích a někteří z nich také prošli školením o fungování tohoto časostroje. První oficiální turistická sezóna ale brněnský orloj teprve čeká.

Brno však není cílem turistů na dlouhé dny. Mnoho z nich jen projíždí např. na své cestě do/z Vídně. Ale i půldenní návštěva může Brnu přinést peníze do městské pokladny. Bohužel nejvíce turistů je ze Slovenska (alespoň v roce 2009 tomu tak bylo) a nyní se přidávají třeba polští cestovatelé, kteří ale nemají takovou touhu utrácet. Majetnější turisté volí jednoznačně Prahu, kde končí 65 procent všech zájemců o Českou republiku. Jižní Morava pak hraje druhé housle, a to můžeme být rádi alespoň za zdejší vinařskou tradici. Brno jako takové nějaké extrémní gastronomické zážitky nabídnout nemůže. Stejně tak nemá ani luxusní butiky jako třeba Karlovy Vary.

Když se podíváme na významné osobnosti z Brna, těží se převážně z Gregora Mendela, který do genetické expozice v Mendeláriu skutečně láká zájemce z celé světa (stačí se podívat na knihu návštěv). Ostatní neméně významné kulturní a vědecké osobnosti trochu zanikají. Kde je v Brně instituce, která by připomínala taková jména jako např. Kurt Gödel, Ondřej Sekora, Bohumil Hrabal, Karel Höger nebo Milan Kundera? I tyto návštěvní knihy by jistě nezůstaly bez poznámky.

Poslední dobou se ale např. objevuje snaha o návrat k funkcionalismu, jenž byl pro Brno symbolem. Nedávno opravená kavárna Savoy má už teď konkurenci v čerstvě otevřené cukrárně Kolbaba. Rekonstrukce hotelu Avion rovněž slibuje dobovou kavárnu na střeše. Za rok se má pro veřejnost konečně otevřít i jediná brněnská UNESCO stavba – vila Tugendhat. Její nutné uzavření z důvodu rekonstrukce turistickému ruchu jistě neprospělo. Snad tedy alespoň sezóna 2012 bude přát turistům, kteří cestují za architekturou.

Do té doby se budeme muset smířit s tím, že Brno nemá de facto žádné nenahraditelné turistické lákadlo, kterým by mohlo převálcovat jiná evropská města. Bohužel, na to je i brněnský orloj krátký.