Jaká je životaschopnost brněnského letiště?
Brněnské letiště se snaží přilákat cestující zavedením další pravidelné letecké linky po Evropě. Přestože zde přistává stále více letadel, počet cestujících díky krizi klesl. Charterové lety do oblíbených destinací mají zajistit vyšší zájem veřejnosti o leteckou dopravu. Pomůžou však tuřanskému letišti dvě linky do jednoho Londýna? A vyplatí se stavět další letištní halu ačkoliv je současná odbavenost poloviční než plánovaná kapacita?
Civilní provoz byl na brněnském letišti zahájen v roce 1958 a od té doby stále rostl počet ročně odbavených letadel. Počet cestujících také míval vzestupnou tendenci, až do nástupu ekonomické krize, kdy se v roce 2009 propadl zájem o leteckou dopravu vůbec. Ještě v roce 2008 se v Brně odbavilo přes půl milionu cestujících. Není divu, že následující rok Rada Jihomoravského kraje pilně zasedla a naplánovala úpravu letiště tak, aby bylo možné odbavit tu až osm set tisíc pasažérů za rok. Už v roce 2009 se ale propadl zájem díky celosvětové hospodářské recesi a letošní rok zatím rovněž neslibuje žádné letecké žně. Meziročně klesl provoz na tuřanském letišti o dvacet procent, takže se pohybuje okolo čtyř set tisíc cestujících ročně. Nač tedy plánovaná naddimenzovaná dvojnásobná kapacita letiště?
Od půlky prosince zavádí nízkonákladová letecká společnost z Maďarska pravidelnou linku Brno – Londýn (končící na letišti Luton), která třikrát týdně zajistí přepravu do Spojeného království. Na brněnském letišti již ale jedna linka Brno – Londýn existuje. Konkurenční irská letecká nízkonákladová společnost zde provozuje linku do Londýna, která ale směřuje na letiště Stansted. Na město se zhruba čtyřmi sty tisíci obyvateli jsou dvě letecké linky do Londýna docela dost. Ale trh si asi žádá konkurenci.
Krom tuzemské linky Brno – Praha (která paradoxně stojí více než charterové zahraniční linky) a již zmíněného Londýna se z Brna pravidelně dostanete také do Moskvy a Milána (let však směřuje do Bergama) a od března příštího roku i do Říma. Dříve byla v nabídce i linka Brno – Barcelona, ale zájem cestujících určil nakonec jiná evropská města. Nebo to byl spíše zájem leteckých společností?
Jisté ale je, že brněnské letiště se hodí minimálně jako rozlehlý a přehledný areál pod otevřenou oblohou. To si ověřili organizátoři, kteří si v loňském roce vybrali právě tuřanské letiště za místo k setkání s papežem Benediktem XVI. Další vedlejší funkce letištní haly je dekorativní, protože stavba nové odletové haly z roku 2006 získala celostátní architektonickou cenu Stavba roku.
Tyto doprovodné zajímavosti jsou sice příjemným zjištěním, leč hlavní smysl letiště je doprava. Téměř všechna letiště se oproti loňsku potýkají s úpadkem zájmu o leteckou dopravu. Je tedy právě teď nejvhodnější doba k výstavbě plánované druhé haly s logistickým centrem? To si budou muset zodpovědět především radní Jihomoravského kraje.
