Prázdniny skončily a tisíce brněnských dětí se vrací do školních lavic. Kromě návratu k úkolům a spolužákům však škola může představovat i místo, které děti svádí k nepravostem. Nebývá bohužel výjimkou, že na chodbách škol se žáci dostanou k možnosti utratit své kapesné za drogy. Problémem není mytický pán s bonbony před školou, ale vrstevníci v lavici. Učitelé a výchovní poradci jsou dosud bezradní s problémem šikany, která může mít fatální důsledky na život trápeného dítěte a zhoubně prorůstá celým kolektivem. Odpolední hodiny party dětí a mladistvých tráví na ulici, kdy však obyčejné „zevlování“ brzo přestane být tou pravou zábavou a mládež se uchyluje k dobrodružnému vandalismu. Zastávky hromadné dopravy, lavičky a čisté fasády nejsou jedinými terči mladické nevybouřenosti, lákadlem jsou také herny a bary, kam to i v dnešní době není ze škol daleko. Cedulky se zákazem vstupu nezletilé mládeži bývají jen úlitbou zákonu, nikoliv dodržovaným pravidlem…
Od dětské delikvence k závažné kriminalitě pak není příliš daleko. I když stále jsou naše školy relativně bezpečným místem pro žáky s odpovědnými rodiči a dobrou výchovou, na děti bez stabilního rodinného zázemí a výchovy k morálním hodnotám je škola mnohdy krátká. Jaké je řešení?