Francouzský Měsíc autorského čtení skončil
Největší tuzemský literární festival skončil. Brno celý červenec hostilo Měsíc autorského čtení, které letos přineslo trochu toho francouzského šarmu. V tomto roce se poprvé k akci přidala i Ostrava, jen s o den posunutým programem. Vstupné bylo jako vždy dobrovolné a na návštěvnosti to bylo znát.
Nad jedenáctým ročníkem Měsíce autorského čtení převzal záštitu přímo starosta Paříže. Každý rok je totiž tento festival zasvěcen autorům z konkrétní země – loni to bylo Rakousko a předtím například Kanada. Letošní ročník se ale nesl v duchu země galského kohouta. Od prvního července do prvního srpna se každý den konala vždy dvě čtení. Nejprve to byl autor francouzský, který četl ve svém rodném jazyce a český překlad se promítal na plátno. Později večer došlo na tuzemskou současnou tvorbu. Celkem sliboval festival dvaašedesát autorů.
Tato tradiční brněnská kulturní událost má své počátky v roce 2000, ale letos poprvé nehostilo spisovatele jen Brno. K celé akci se přidala i Ostrava, která nabídla stejné autory jen s jednodenním zpožděním. Organizátoři slibují, že pokud bude zájem, rozroste se v budoucnu Měsíc autorského čtení i do dalších měst. Další letošní premiérou byl tzv. Audiokabinet, který vznikl ve spolupráci s Českým rozhlasem Brno a nabídl vždy poslech pořadu, jež se vázal k naší i francouzské literatuře.
Zvučná jména z domácího programu lákala: ať už to byl Pavel Kohout (ten bohužel nakonec nedorazil), Arnošt Goldflam nebo Michal Veiwegh. Jakkoliv se s nejvíce s Francií pojí jméno Milana Kundery, tradičně pozvání odmítl. Komu se nepodařilo dostat přímo do Husy na provázku, mohl sledovat čtení on-line nebo jej našel zpětně jako záznam na webových stránkách Měsíce autorského čtení.
S absencí francouzské sekce to bylo nakonec horší: Antoine Volodine, Jean Roudaud ani spisovatelka Muriel Barbery do Brna nedorazili. Největším tahákem tak bezesporu byl herec a režisér Enzo Cormann či Éric Faye. Jako jeden z posledních vystoupil na festivalu i Laurent Binet se svým novátorským pohledem na atentát Reinharda Heydricha (kniha HHhH je zkratkou pro Himmlers Hirn heisst Heydrich).
Komu nestačil k nasání francouzské atmosféry samotný poslech francouzštiny, mohl si jako suvenýr na letošní ročník odnést nejen tričko s klasickým symbolem Eiffelovky, ale i smyslné vějíře.
