Brňané, na rozdíl od obyvatel menších měst, si nemohou stěžovat na nedostupnost komplexní a vesměs kvalitní lékařské péče. Přesto je brněnské zdravotnictví jednou z ožehavých oblastí, jíž se kromě úspěchů nevyhýbají ani nesnáze, komplikace a vážné otázky. Ta hlavní zní: Je Brno opravdu zdravým městem, jakým chce být?
Těžko začít něčí jiným, než Úrazovou nemocnicí. Úrazovka v posledních letech balancovala na hraně zániku, nakonec byla minulý rok správa nemocnice převedena ze státu na město. Přesto na sebe v nedávné době upozornila spory s VZP a tajemstvím není, že její provoz je pro město velmi nákladným. Řešit se především musí neutěšené, zanedbané a nemoderní prostředí, které pacientům tento špitál skýtá.
Své socialistické tváře, kde se čas zastavil před dvaceti lety, se dosud nezbavila ani klinika na Zahradníkově ulici. V tomto tradičním zdravotnickém místě, na které si již Brňané za léta zvykli, se stále nachází desítky let staré vybavení, za to počítače či mladé nadějné doktory zde naleznete jen stěží. Město již se základními opravami začalo, vše však komplikuje prohlášení budovy polikliniky za národní kulturní památku. Ale na pořádnou finanční injekci, jež uvede toto městské zdravotnické zařízení na úroveň hodnou 21. století, si poliklinika ještě nějakou dobu počká. Jak dlouhá bude? A nezapomeňme dodat, že stejné problémy k řešení jsou přitom i v Centru dětských zdravotnických služeb, jemuž nikdo neřekne jinak než Bílý dům.
Brnu zatím svítá na lepší časy alespoň v oblasti výstavby nových center. To nejprestižnější, Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) vznikající ve spolupráci s odborníky z americké kliniky Mayo, přitom již dnes mohlo stát. Od položení symbolického základního kamene v roce 2008 se však v areálu Nemocnice u sv. Anny do země už nekoplo. Příčinou je skupina sousedů z Anenské ulice, jíž vadí nepříjemnosti spojené se stavbou, jako jsou hluk a nedostatek parkovacích míst, a která se rozhodla využít všech svých možných práv k pozdržení začátku výstavby. Prestižní projekt za tři miliardy, spojující praktickou medicínu se špičkovým výzkumem, tak dlouhou dobu závisí na malé skupince lidí. Jsou však jiné možnosti, jak celý proces urychlit, než jen apelovat na jejich zdravý rozum a na to, že jednou služby centra budou možná potřebovat také? Ačkoliv jejich dosavadní námitky byly nedávno zamítnuty a stavbě konečně nic nebrání, nesouhlasící občané teď zvažují správní žalobu…
Ošetřením nebo operací v nemocnici pro spoustu pacientů příběh nekončí. Ať už jste si ošklivě zlomili nohu, dostali náhradní kloub, či prodělali cévní mozkovou příhodu, čekají vás měsíce rehabilitování. Místa, kde rehabilitace probíhají, jsou však roztroušena po celém městě a mnohá špatně dostupná. Nabízí se tak možnost sjednotit rehabilitace v jedno komplexní, přístupné centrum. Je o takové centrum však opravdový, aktuální zájem mezi lidmi a podařilo by se takový projekt prosadit?