BIO Brno aneb Jak sehnat v Brně kvalitní domácí produkty? (část první)
Na internetu se dá sehnat všechno. Kvalitní ovoce a zelenina není vyjímkou. Ale neměla by právě ona pocházet spíš ze zahrádek okolo našeho města než z virtuálních sfér?
Tesco, Lídl, Kaufland, Albert, Billa. Regály plné ovoce a zeleniny jsou součástí každého většího řetězce supermarketů. Kam se však může obyvatel Brna obrátit, aby místo českých výpěstků nekupoval mrkev z Holandska, petržel z Izraele a jablka z Jihoafrické republiky?
„Zeleninu a ovoce nakupuji v Intersparu. Když tam nakupuje i Zdeněk Pohlreich, nemůžou tam být špatné produkty,“ usmívá se Martina Hromádková. „Interspar a kvalitní zelenina? Nemožné. Já si tam kupuju maximálně okurky hadovky a jabka,“ oponuje jí Kristýna Hašková a dodává, že zbytek shání na trzích. „Já zeleninu dostávám od babičky z zahrádky,“ krčí rameny Ondřej Navrátil. Ne každý má však možnost získat čerstvé kusy od sousedů či příbuzných. Zvlášť ti, co do Brna přesídlili z jiných koutů republiky, mají své rodinné producenty zeleniny příliš daleko. Kam se tedy obrátit, když truhlíky na balkóně neurodí?
Symbolem zdravého Brna je už sedm set let Zelný trh. Pod dominantou Petrova se nakupuje jedna radost. Poslední dobou však sílí podezřívavé hlasy, že nabízená zelenina není česká. „Zelňák je stále více zamořen překupníky, takže je třeba dívat se jim na ruce, zda opravdu zeleninu pěstují, nebo jen vozí z Polska,“ varuje před šťavnatě se tvářícími rajčaty bez chuti Helena Tolárková. Sama má proto vytypované prodejny a dodavatele, kterým důvěřuje, nebojí se zajet dokonce i do regionálních farem.
Hitem posledních let jsou tzv. „biobedýnky“. Předplatitelé nachází týden co týden před dveřmi nebo na jiném domluveném místě připravenou bedýnku plnou čerstvé zeleniny či jiných produktů z nedalekých farem. Tento systém distribuce zeleninových bedýnek vznikl v 60. letech ve Švýcarsku a Německu, od té doby se úspěšně rozšířil do řady západních zemí i do USA. Nevýhodou bedýnek je to, že jejich složení je proměnlivé podle toho, co se urodí. Někteří zprostředkovatelé však do bedýnek zařazují jako překvapení i exotičtější plodiny spolu s recepty na jejich přípravu.
Avšak ti, co nemají čas objíždět okolní farmy a chtějí si kusy zeleniny vybrat sami, uvítají spíše možnost pravidelných farmářských trhů. Mají je již v Praze v Dejvicích, Klánovicích i Jižním Městě. Týden co týden na nich lokální pěstitelé nabízejí své čerstvé výpěstky. Na konci dubna se farmářské trhy dokonce objevily i v Kladně. Jak dlouho na ně ještě bude čekat Brno?
„O zoufalém nedostatku zemědělských trhů se teď mluví a píše často. Když jsem za krátkou dobu napočítala v novinách sedmý článek na toto téma, rozhodla jsem se nepřidávat k nim další, ale raději jednat. Trh jsem udělala. Není to nic těžkého a můžete to zkusit také,“ píše Hana Michopulu na stránkách Lidových novin a popisuje svou zkušenost s pořádáním farmářského trhu. Z jejího líčení vyplývá, že když se spojí pár sousedů, není nic nemožné. Například na počátku pražských trhů byla facebooková skupina „Chceme farmářské trhy v Praze“. A zárodky něčeho podobného se již rodí v Brně. Pondělky budou v ClubWashi na Staré ulici patřit bioklubu, v němž bude farmář z Holubí Zhoře nabízet svou biozeleninu. První setkání proběhne pravděpodobně 17. května. „Zatím je nás domluveno dvacet a sama jsem zvědavá, jak to bude fungovat,“ říká dramaturgyně klubu Tereza Kratochvílová.
O tom, kteří prodejci a dodavatelé nabízejí v současnosti v Brně a okolí své bio a eko výrobky, se budete moci dočíst v pokračování článku, které vyjde zítra.
