Plavecký stadion za Lužánkami na první pohled zaujme netypickou střechou z dílny projektanta Ferdinanda Lederera. Pod ní nabízí plavcům jediný padesátimetrový bazén v Brně, vysokou skokanskou věž i zázemí pro diváky. Stadion však poslední roky nezadržitelně chátrá a jeho budoucnost je stále nejistá.
Dlouholetým majitelem objektu byl za akciovou společnost Kometa PS Zdeněk Valc, který dříve vlastnil i vedlejší zimní stadion. Firma se však dostala v minulém roce do konkurzu a zdevastovaný stadion insolvenční správce nabídl městu k odkupu za 19 milionů korun. Na konci ledna koupi schválilo brněnské zastupitelstvo a stadion přechází do správy městské akciové společnosti Starez-Sport, provozující například halu Rondo nebo koupaliště Riviéra. Brno se tak po letech sporů stalo vlastníkem dnes prodělávajícího objektu, vyžadujícího navíc kompletní nákladnou rekonstrukci odhadovanou v řádu desítek milionů korun.
Plavecký stadion, Brňany přezdíván Plavečák, v minulosti sloužil především závodnímu sportu. Kromě plavání se v něm konaly vrcholové soutěže ve skocích do vody, vodním pólu, nebo potápění. Sportovní kluby však nemohly nadále platit vysoké nájmy účtované Kometou PS a své domovské dráhy před dvěma lety opustily. Dnes tak do bazénu chodí plavat jen amatérští a rekreační plavci. Ti se však musí potýkat s nástrahami, které jim zanedbaný areál přichystává. V zimě kvůli nedostatečnému vytápění voda láká jen otužilce, v létě se kvůli prachu nevětrá. Návštěvníky odpuzuje všudypřítomná rez a při plavání na znak si mohou prohlížet na stropě „mapy“, způsobené zatékající střechou.
Kompletní rekonstrukce je tedy nevyhnutelností. Představitelé města ve svých vyjádřeních sice chtějí i návrat sportovců, budoucnost stadionu by však měla patřit především vodní zábavě. Podle náměstka primátora Olivera Pospíšila bude město usilovat o vybudování akvaparku v rámci spolupráce se soukromým investorem. To se však nelíbí opozičnímu kandidátovi na primátora, Robertu Kotzianovi. „Co v Brně opravdu chybí, je kvalitní zázemí pro plavecké sporty a to soukromý kapitál sám nezaplatí,“ říká Kotzian. Podle něj rekreační areál zvládne vybudovat soukromý investor i bez finanční podpory města.
Osud jedinečné „padesátky“ tak bude spočívat i na dohledu a zájmu brněnských obyvatel, zejména při případném výběru investora a zpracovávání projektu. Brněnská radnice se totiž dosud ke sportovním areálům za Lužánkami chovala dosti „macešsky“ a my Brňané jen přihlíželi, aniž bychom viděli dostatečně do spletence vztahů mezi konšely a vlastníky objektů, zanedbávajících trestuhodně povinnost spravovat řádně svůj majetek.
Tímto článkem nic nekončí, naopak. I Love Brno bude pokračovat ve sledování osudů nejen plaveckého areálu, ale i dalších sportovišť v tradiční brněnské sportovní lokalitě. Zapojit se můžete i vy a vyjádřit svůj názor v diskuzi.