I Love Brno

Z Brna zmizelo za poslední čtyři roky 500 malých obchodů, převážně s potravinami. Nejvíce obchodů zavřelo v historickém jádru města. Jeden z hlavních důvodů je dle občanského sdružení Nesehnutí nekontrolovaná expanze velkých nákupních center. Sdružení tak pomocí petiční kampaně Brno v akci chce dosáhnout toho, aby další rozvoj obchodních center a hypermarketů byl omezen přijetím regulačních opatření pro jejich výstavbu do nového brněnského územního plánu. Obchody s prodejní plochou nad 400m² by tak měly být otevřeny pouze v místech předem určených a s větším zapojením veřejnosti a samosprávy.

V současnosti se pro stavby center využívají pozemky zakreslené v územním plánu jako pozemky se smíšenou funkčností. U takových pozemků není jejich využití přesně stanoveno, čehož developeři využívají. Omezení výstavby hypermarketů by podle organizátorů kampaně podpořilo rozvoj menších prodejen a lokálních obchodů. Odvolávají se přitom na obdobnou praxi v některých zemích západní Evropy a na studii Centra pro regionální rozvoj při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Geografové upozorňují, že třetina obchodní plochy je soustředěna v 5 nákupních centrech a 12 hypermarketech. Třetina obyvatelstva města musí za nákupy dále než půl kilometru od domu, blíže než 200 metrů od obydlí má prodejnu dostupnou jen pětina lidí.

Podle výzkumů, které nechalo Brno zpracovat již v roce 2004, Brňané cítí, že velkých obchodů je již dostatek a uvítali by například více večerek. Ne všichni však souhlasí: „V ulici, kde bydlím, jedna večerka je. Zavírá dřív než vzdálenější supermarket, je dražší a i sortiment je hodně omezený. Pro mě je to spíše nouzovka,“ tvrdí studentka Jana žijící v Králově poli a naráží tím na obecný fakt, že nabídka služeb lokálních obchodů nebývá vždy srovnatelná s prodejnami velkých řetězců. Majitelé často oponují, že konkurovat jim například cenově nemohou, hypermarkety mají výhodnější smlouvy s dodavateli.

Je však cesta regulace nákupních center ze strany města ta správná, nebo by se měla ponechat volnost ruce trhu? Není systém malých „sámošek“ už zkrátka překonaný? Někteří malí soukromníci již pochopili, že zákazníky jim dnes přitáhne odlišnost a nikoliv snaha vyrovnat se obřím konkurentům. Ve Starém Lískovci se nedávno objevily stánky s čerstvým pečivem u zastávek tramvají. Lidé si tak mohou nakoupit chléb, croissanty či cukrovinky přímo cestou domů. Do rybárny v Králově poli se sjíždějí lidé z celého Brna, které již omrzela nabídka chlazených a mražených ryb z běžných obchodů. Milovníci sýrů jezdí nakupovat na Minskou ulici. Někteří také objevují systém „bedýnek“, kdy místo nákupu ovoce a zeleniny z celého světa v obchodě podporují domácí zemědělce a nechávají si zasílat bedýnky se sezónními výpěstky přímo domů. I v centru Brna, odkud obchodů zmizelo nejvíce, lze zajít už od středověku na Zelný trh koupit lokální zeleninu a kvalitní maso a uzeniny prodává řezník hned pod rynkem, či na České ulici. Neotřesitelnou pozici má obchůdek s nezvyklými surovinami pro gurmány přímo na náměstí Svobody. Kvalitní kávu a čaj seženete na Husově a exotické koření z celého světa vedle na Pekařské.

Podobně to vidí i ředitel Vaňkovky, největšího nákupního centra ve středu města, Martin Kondrát. „Galerie Vaňkovka si s kamennými obchody v centru města nekonkuruje, ale vhodně se doplňují a vytváří pro obyvatele a návštěvníky centra zajímavou a pestrou nabídku, která v konečném důsledku město spíše obohacuje. Vytváří se tím také jistý synergický efekt, který dělá z prostor centra města atraktivní nákupní zónu a zvyšuje počet lidí, kteří tam chodí nakupovat nebo vyhledávají služby. V tomto smyslu vzniká zajímavá příležitost pro všechny obchodníky, kteří v této zóně operují. Je na každém jednotlivém maloobchodníkovi, aby ji náležitě využil ve svůj prospěch,“ uvedl Kondrát vloni v on-line rozhovoru se čtenáři Mladé Fronty Dnes.

Autoři výše zmíněné studie „Průzkum maloobchodní sítě v městě Brně 2009“ odhadují budoucnost obchodů v centru v závislosti na úspěšnosti rozvoje Jižního centra. V případě uspokojivého urbanistického propojení Jižního centra na stávající historické jádro by se rozšířené městské centrum stalo konkurenceschopným vůči okrajovým nákupním centrům a vyprofilovalo se jako kvalitativně odlišný typ nákupního prostředí. Rovněž uvažují i o jisté dělbě práce a vzájemné funkční doplňkovosti v rámci takto rozšířeného centra, kdy by se v historickém jádru ustálily kulturně-spotřební aktivity a v Jižním centru převážně nákupně-spotřební aktivity. Za hrozbu pak považují izolaci vývoje Jižního centra a urbanistické oddělení od historického jádra. V takovém případě je reálným rizikem útlum prodejní sítě ve stávajícím centru a tzv. second-handizace jádra.

Alternativy však v Brně naštěstí stále jsou a doufejme, že v budoucnu se ještě rozrostou. Varianty pro ty, kterým se rozrůstání hypermarketů nelíbí, jsou zatím v Brně kupříkladu dvě – uvědomělé spotřebitelské chování, či podpis pod petici Brno v akci. Co si vyberete? Vaše názory uvítáme v diskusi.

Související odkazy:

Třetina Brňanů musí na nákup půl kilometru, malé obchody zanikají -- brno.idnes.cz

Studie  "Průzkum maloobchodní sítě na území města Brna 2009"

Studie "Spotřební chování obyvatelstva v Brně (2004)"

Doplnění brněnských doporučení v Apetitu -- sanger.foodblogs.cz